• Rozsah práce: Je možné pracovat maximálně 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele.
• Výhody: Pokud měsíční příjem nepřesáhne 25 % průměrné mzdy (pro rok 2025 je to 11 500 Kč), není nutné platit sociální a zdravotní pojištění. To snižuje daňovou zátěž jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele.
• Nevýhody: Je nutné hlídat, aby nebyl překročen roční limit 300 hodin. Také je důležité sledovat celkový příjem, aby v případě potřeby bylo zaplaceno pojistné včas.

• Rozsah práce: Je možné pracovat v průměru až 20 hodin týdně (zhruba 1 000 hodin ročně).
• Výhody: DPČ nabízí větší flexibilitu v počtu odpracovaných hodin ve srovnání s DPP.
• Nevýhody: Pokud měsíční příjem přesáhne 4 500 Kč (pro rok 2025), je povinné platit sociální a zdravotní pojištění.

• Rozsah práce: Můžete pracovat jakoukoliv dobu podle dohody se zaměstnavatelem.
• Výhody: Smlouva na částečný úvazek poskytuje více jistot a benefitů srovnatelných s „běžným“ zaměstnáním na plný úvazek (například placená dovolená, pojištění).
• Nevýhody: Vyšší náklady na odvody pro zaměstnance i zaměstnavatele.

Ano, každý podnikatel (OSVČ), který funguje v rámci standardního daňového režimu, je povinen v průběhu roku vést daňovou evidenci – tedy evidenci příjmů, výdajů, majetku a závazků v souladu se zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
Tato evidence je nezbytná pro správný výpočet daňového základu při podání ročního daňového přiznání.

I v režimu paušální daně je nutné vést alespoň základní evidenci, protože:

• Je třeba sledovat příjmy, aby nedošlo k překročení limitu 2 000 000 Kč ročně,
• Je důležité znát, do kterého pásma (prvního, druhého nebo třetího) OSVČ spadá, aby správně platil paušální daň,
• Při kontrole ze strany finančního úřadu bude nutné doložit své příjmy (například bankovními výpisy, smlouvami, fakturami apod.).

Formálně tedy není povinnost vést klasickou daňovou evidenci, ale evidence příjmů je nezbytná.

1. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

• Podává se jednou ročně, obvykle do 1. dubna (nebo do 1. července přes daňového poradce).
• I když nebyly příjmy, v některých případech je přiznání povinné.

2. Přehled o příjmech a výdajích pro ČSSZ (Česká správa sociálního zabezpečení) – sociální pojištění

• Zahrnuje příjmy a výdaje OSVČ za rok, slouží pro výpočet doplatku nebo přeplatku na sociálním pojištění.
• Přehled o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu

3. Podobné jako u sociálního pojištění – výpočet doplatku nebo přeplatku na zdravotním pojištění.

Doplňkově (pokud je třeba):

• Přiznání k DPH (daň z přidané hodnoty) – pokud je OSVČ plátcem DPH nebo identifikovanou osobou (např. nákup služeb ze zahraničí).
• Kontrolní hlášení – pokud je OSVČ plátcem DPH.
• Hlášení do obchodního rejstříku nebo soudu – pouze pro některé druhy podnikání.

Podmínky pro vedlejší činnost:

• Jste student do 26 let;
• Jste zaměstnaní a zaměstnavatel za vás odvádí pojistné;
• Osobně pečujete o dítě do 4 let věku nebo jste na rodičovské;
• Pobíráte mateřskou;
• Pobíráte starobní nebo invalidní důchod

Z pohledu správy sociálního zabezpečení navíc můžete být vedlejší OSVČ i v případě, že pečujete o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo pečujete o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II, III nebo IV bez ohledu na věk, jestliže je zároveň osobou blízkou nebo žijete ve společné domácnosti.

Z pohledu zdravotní pojišťovny můžete být vedlejší OSVČ také v případě, že celý den pečujete alespoň o jedno dítě do sedmi let nebo o dvě děti do 15 let. Platí, že dítě nesmí být ve školce více než čtyři hodiny denně a školák nesmí chodit do družiny.

Kompletní přehled podmínek pro to, aby vaše podnikání spadalo do vedlejší činnosti, najdete na stránkách správy sociálního zabezpečení. Včetně toho, zda musíte splnění jednotlivých podmínek dokládat.

Jste-li OSVČ na vedlejší činnost, máme pro vás dobrou zprávu: minimální měsíční zálohy na zdravotní pojištění se vás netýkají. Při podnikání na vedlejší činnosti se totiž zdravotní pojištění vždy platí ze skutečně dosaženého zisku.

V prvním roce podnikání vůbec neplatíte zálohy a pojistné zaplatíte jednorázově až po podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ. A v dalších letech?

• Pokud jste OSVČ se souběhem zaměstnaneckého poměru (kdy je podnikání vaší vedlejší činností): nemáte povinnost dodržet minimální vyměřovací základ, pokud za vás zaměstnavatel odvádí pojistné alespoň ve výši minima stanoveného pro zaměstnance. Také nemáte povinnost platit zálohy, pokud souběh trvá po celé rozhodné období, pojistné se tak stejně jako v prvním roce podnikání následně platí za celý kalendářní rok po podání přehledu.
• Pokud jste OSVČ, za kterého platí pojistné stát (student, důchodce apod.): Opět nemáte povinnost dodržet minimální vyměřovací základ ani povinnost platit zálohy ve výši minima stanoveného pro OSVČ. Naopak musíte platit zálohy ve výši vypočtené v podaném přehledu příjmů a výdajů.